Biblické otazníky 0. Co tu není dobré?
Otázka "co tu není dobré?" v bibli není. Ale vlastně je, ale jen v náznaku. Proto ji také značím jako nultou otázku v obrázku. Máme zapsánu jen odpověď. I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ (1.Moj.2,18 ).
Jak je možné, že Bůh, který dělá všechno dobré, najednou svoji vlastní práci hodnotí negativně? Jak to, že on sám se na to, co udělal, dívá jako na to, co není dobré? Vidím v tom velikou sílu, sebereflexi. Všichni o Bohu mluví jako o všemocném, vševědoucím atd... Jak je možné, že on sám je schopen o sobě říct něco takto silného? Nečeká, až mu to někdo zkritizuje? Sám veřejně prohlašuje, že něco ještě nedotáhnul?
Když já něco dělám - co je dobré a co není dobré? Co ještě není dobré? Může se stát, že když něco udělám s nejlepším vědomím a svědomím, že to nakonec nebude dobré? Co když o tom, co považuji za dobře udělané, někdo prohlásí: "No to je ale spackané." Stalo se vám to taky někdy? Jak to budu obhajovat, že to přece jen je dobré? Naštve mě to a rovnou se pustím do své obhajoby? Nebo se nad sebou a svou prací zamyslím? Chci přijít na to, jak to ještě vylepšit? A vůbec, potřebuji dělat pořád všechno dobře? Nestačí věci jen udělat? Co v práci, když mě moc nebaví - mám dělat něco víc než jen to, co se ode mě chce?
Bůh když si něco umane, tak se hned do toho pustí. A tak nejenom, že udělá ženu jako pomoc pro Adama, ale dokonce ji udělá jemu rovnou.
Co je to za pomocníka, který je rovný mistrovi? Neměl by spíš poslouchat? Alespoň by pak nedocházelo ke zmatkům a přehmatům. Bylo skutečně třeba udělat ženu tak, aby byla "jemu rovná"? Nezadělá si tím na problémy? Kdo bude rozhodovat, když o něco půjde? Čí hlas převáží, když se nebudou moct dohodnout? Mnozí muži mají rádi podřízené ženy. Je to tak jednodušší? Když se nemusí všechno odsouhlasit ve dvou? Jak dojít k "rozumnému kompromisu"? Když to každému myslí jinak?
Nepřehnal to Bůh? Není "rovná pomoc" vlastně pomocí "proti němu"? Co když se žena Eva bude jako rovnoprávná rozhodovat skutečně samostatně? A nebude se ptát Adama, co má udělat? Kam to povede? To takovouto alternativu Bůh nepromyslel? Nebo ji nedotáhl až do konce? V čem je problém, že nakonec to nedopadlo moc dobře?
Poté, co Ženu stvořil a přivedl ji k člověku, tak svoje dílo označil jako "velmi dobré". Bylo tím, co z celého "dobrého díla" udělalo "velmi dobré", právě stvoření ženy? Je tedy žena vrcholem stvoření? Bez ní by to bylo JEN DOBRÉ? Anebo je tím VELMI DOBRÝM vytvoření rovnocenného vztahu muže a ženy? A v čem je vlastně ta rovnoprávnost, rovnost? Vždyť dávné národy a i budoucí Izrael rovnoprávnost žen moc neuznával. Nebo ano? V čem ano a v čem ne?
Neriskoval tím krokem Bůh víc, než bylo zdrávo? Nestačilo Evu udělat JEN DOBROU, a pak by celý vztah a následný vývoj nemusel tak dopadnout? Není to takové vylepšení na poslední chvíli? Takové, které nakonec zhatí to, co dobré bylo? Stalo se vám to taky někdy?
Proč se říká "No, to je dobrý!"? Není to právě reakce na podobné jednání, kdy někdo něo udělá a vypadá to, že si někdo z někoho vystřelil? Vypadalo to jako dobré, ale je to úplně jinak?
Uděláte koláč a na poslední chvíli ještě ho malinko dosladíte, podle chuti. Ale do ruky vám přijde místo cukru sůl. Všechno se krásně upeče, ale k jídlu to není... Nebo jezdíte na skvělém svahu a už jen poslední jízdu. Tu si užijete. Ano, ale pustíte to trochu víc, chcete zakončení jako "třešničku na dortu". Ale místo třešničky skončíte v nemocnici. Syndrom blízkého cíle. Už se cítíte doma z cesty, to už určitě vydržíte. Mnozí si to taky mysleli.
Proč Bůh tak moc riskoval? Proč to poslední vylepšení na stvoření způsobilo pád člověka? Stálo to za to? Stálo mu to za to? Je současný stav člověka alespoň dobrý? Není tím posledním vylepšením náš svět jako slaný koláč? A věděl dopředu Bůh jak to dopadne? Je vševědoucí do budoucna i v tom, co dělá? Věděl nebo nevěděl, kam se člověk dostane? Není to třeba tak, že "na chvíli zapomněl" na svoji vševědoucnost?
Jak je to se mnou v mém životě? Je to dobré? Daří se mi dobře? A co bych mohl udělat k tomu, aby to bylo "velmi dobré"? Mám dobrou práci? Jaká by byla práce, aby byla "velmi dobrá"? Nezapomněl jsem už na to, co bych dělal velmi rád? A budu ještě schopen a ochoten riskovat a zkusit novou práci? Opustit to, co dělám a za co mě platí? Opustit finanční jistotu za nějakou nejistou chyméru? Stojí mi to za to?
Bohu to stálo za to... No, uvidím co s tím svým životem udělám já sám...
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík
Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek
Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...
Ludek Bouska
Klacky pod nohama II
Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...
Ludek Bouska
Začít podnikat v důchodu?
Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?
Ludek Bouska
Klacky pod nohama
Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...
Ludek Bouska
Chci si splnit svůj sen ...
Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...
Ludek Bouska
Rád si hraju! A tak jsem si vymyslel novou hru :)
Rád si hraji a tvořím nové hry. Ty si pak hrajeme doma. Dříve s našima klukama, ale když už "vylítli", tak s kamarády. Anebo i klukama a jejich partnerkama. To je paráda. Udělal jsem novou hru TRIETO a ta lidi zaujala nejvíc.
Ludek Bouska
Desatero - proč to číst?
Snažím se porovnávat dvě desatera. Jsou z různých kultur. Východ, západ. Křesťané nepřijímají jógu. Východ se zase na křesťanství dívá asi tak, jako Gándí, který prohlásil: „Stal bych se křesťanem, kdybych nepoznal křesťany."
Ludek Bouska
Desatero bible a desatero jógy - základní rozdíl
Základní rozdíl mezi desatery je v tom, že Jama-Nijama se zaměřuje na stav člověka a desatero bible na vztah k autoritě a vztahy mezi lidmi.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - deset slov
Desatero: Není, nečiníš, neneseš, hlídej, cti, nezabíjíš, nesmilníš, nekradeš, nelžeš, nežádáš. Jama-Nijama: Nenásilí, nelhaní, nekradení, neulpívání, zdrženlivost, čistota, spokojenost, sebekázeň, poznávání, oddanost.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - dvě cesty
Obě desatera tvoří základ, směřování cesty, na které stojí celá další stavba. Uvádějí to, co bychom určitě neměli a také to, k čemu bychom měli směřovat. Od čeho máme odejít a o co máme usilovat...
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - úvod
Jama a Nijama spolu s biblickým Desaterem tvoří jakési základy dvou odlišných světů. Západ a Východ. V současném globalizovaném světě se mnohé myšlenkové, světonázorové a náboženské světy setkávají. Všude jsme doma...
Ludek Bouska
Modlitba za ovoce ducha
Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
Ludek Bouska
Pět tajemství, které musíte objevit, dříve než zemřete
Přečetl jsem si knihu od Johna Izza s uvedeným názvem. Velmi mě oslovila, volně jsem zpracoval hlavní myšlenky. Možná to osloví i někoho jiného. Lépe je si knihu sám koupit a načerpat i mnoho dalších inspirací :).
Ludek Bouska
Mohu být naštvaný, že jsem šťastný?
Celý den jsem něco dělal a podařilo se mi to! Cítil jsem se z toho velmi dobře, mohu říct, že jsem byl šťastný. Něco se mi podařilo posunout o značný kus vpřed. Ale pak po chvíli najednou přišlo rozčarování, které jsem nečekal.
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem naštvaný
Napsal jsem před pár dny, že jsem šťastný, že jsem šťastný a ještě před tím, že jsem naštvaný, že jsem naštvaný. A teď jsem zažil něco, co mě nadchlo - byl jsem šťastný, že jsem byl naštvaný!
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem šťastný
Štěstí je pro nás každého žádaný stav. Chceme mít alespoň trochu štěstí, prý taková „muška jen zlatá“ znamená štěstí. Štěstí také přeje připraveným, ale pak se také řekne, že štěstí nepřichází dvakrát, ale neštěstí nepřichází samo
Ludek Bouska
Vánoční stromek a úplně zdarma!
Máte rádi vánoční atmosféru se stromkem? A je vám líto krásných stromků, které musely být uříznuty kvůli Vánocům? A taky chcete ušetřit a nestát ve frontě na stromek?
Ludek Bouska
Jsem naštvaný, že jsem naštvaný…
Některé věci mě strašně dokáží naštvat. Tak, že jsem schopen být destruktivní. Ve vztazích, i vůči věcem nebo i vůči sobě. Jsem schopen v tu chvíli rozkopnout dveře. Vynadat někomu, udělat z něj blba. Vůči sobě tak, že ...
Ludek Bouska
Fandíme hokeji - každý jinak
Kamarád včera sehnal lístky na semifinále s Finskem. Na poslední chvíli, za sedmičku. Já jsem se dostal domů stejně až po deváté, ve chvíli, kdy to bylo 3:3. Zapneme televizi? Žena nechtěla ..
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.