Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Návyk - volba cesty

Rozdělení motivací je zajímavé. Jaké kroky ale musím udělat k tomu, abych mohl motivaci používat? Je jedno, jak půjdu za svým cílem? Pokud mám čas trochu popřemýšlet nad cestou, pak bych to měl udělat. Abych se do něčeho nevrhl bezhlavě a pak zjišťoval, že to bylo nanic. Neoodhadl jsem sama sebe. I v tomto bych měl být sám k sobě poučitelný. Neopakovat stále dokol to, co už jsem zkoušl tolikrát a nezafungovalo to.

Na základě toho, co mě motivuje, co mi dává sílu, si totiž mohu zvolit svoji cestu ke svému cíli. Když si zvolím špatnou cestu ke svému cíli, tak cíle nedosáhnu. To je jasné. Ale co je to špatná cesta? Odpověď se zdá bt také jasná - špatná je ta cesta, která mě nedovede k cíli. Ne tedy "která nevede k cíli", ale "která mě nedovede k cíli". K cíli můte vést mnoho cest. Mnoho může být velmi dobrých, některé horší a některé velmi špatné. Ale i ty špatné mohou k cíli dovést. Dobrá pro mě samotného je ta cesta, která mě k cíli dovede.

 

VOLBA CESTY

Může se stát, že moje cesta k cíli nebude vůbec optimální. Nebo že bude dlouhá. Mnohem delší než cesta někoho jiného. On dosáhne cíle za týden, mně to může trvat měsíc. Nemůžeme se ve všem řídit "vzory", které nám jsou předkládány. Musíme si najír svoji cestu, která nám funguje. Svým způsobem je úplně jedno, jak moc efektivní cestu si zvolíme. Nejprve se jdná o to, aby na nás fungovala. Až tehdy, kdy budem umět pracovat s dosahováním vlastních cílů NĚJAKOU CESTOU, tak můžeme hledat cestu lepší. Když si zvolím skvělou cestu, která ale pro mě nezafunguje, odsouvá mě to nejen zpět, ale ještě hlouběji. Nebudu mít chuť se do nového zkoušení pustit. Špatně zvolená cesta znamená propad nejen na nulu, ale do záporných hodnot.

 

JISTÁ CESTA

Musímsi najít moji tzv. JISTOU nebo MINIMÁLNÍ CESTU, která mi zafunguje s jistotou. Ať je jakákoli, jde o to, že funguje. Když nezafunguje něco lepšího, mám se k čemu vrátit. Když tedy začínám, měl bych si najit takovou cestu, kterou považuji za až směšně jednoduchou. Jde jen o to, aby vedla k mému cíli a abych měl osobní jistotu, že ji zvládnu. Ono se pak časem stává, že na začátku máme "velké očí". Stává se, že něco začneme a přestože to "bylo ložené" (výraz z mariáše  - jasné...), tak jsme to nedotáhli. Novoroční předsevzetí nám ukazují velmi jasně, jak fungují. Na nový rok víme úplně přesně, co chceme a v návalu entuziasmu sami sobě slíbíme cokoli. Pak přijde reálný život a vše se ukáže ve své nahotě.

Úplně stejně jako novorční předsevzetí fungují i cokoli, k čemu se rozhodujeme. Jen v menším. Když se rozhodujeme pro to, do známe a běžně děláme, není problém s dosahováním. Jakmile ale se vystavíme něčemu, co jsme ještě nevyzkoušeil, musíme hledat cestu, která povede k cíli.

Ještě horší situaci máme, když jsme už něco zkoušeli a nepovedlo se to. Máme v podvědomí jakýsi blok, který brání tomu, co chceme. Vizuální představa funguje skoro přesně. Něco chceme udělat a před námi se objeví blok, který tomu brání. Když chceme nějaký návyk změnit za nový, pak může na cestě bránit spousta věci, různé odbočky, které jsme se naučili používat.

 

ZDROJE PRO CESTU

Další důležité otázku tvoří "zdroje", které mám k dispozici. Moje zdroj mi totiž musí stačit na moji cestu. Když mi dojde palivo během cesty pouští, do cíle se nedostanu. Měl bych se podívat nejen na cestu, ale i to, zda třeba vydřím tak dlouho, jak je třeba. Zda mi vydží moje vůle. Nebo si připravit podmínky pro stav, kdy vůle dojde. Mnoho lidí se neuvědomuje, že vůle není nekonečná. Tak, jako si neuvědomujeme, že i zamilování někdy skončí. Buď se během zamilování naučíme spolu vycházet i bez zamilování nebo pak skončíme. Když skončí vědomá vůle, co se stane?

Jak dlouho vydržíme sama sebe nutit k tomu, co sice vědomně chceme, ale naše "tělo" to odmítá? Naše tělo, to jsou naše sklony, návyky. To, co vůlí neovládáme. Co se stane, když vyčerpám vůli a starý návyk se ozve s novou silou? Nestalo se to už  někdy? Jak jsem to vyřešil? Nebo nevyřešil a vrátil se pokorně zpět?

 

DOSAŽITELNOST CÍLE

Dosažitelnost znamená jakýsi součet cesty a prostředků, které mám. Jednoduše se mohu pokusit sám zhodnotit, zda je cíl dosažitelný. Hodnotím-li to tak, že je, pak mi podvědomí dává informaci, že je to v pořádku, že cestu nějak zvládne a prosředky k ní se najdou. Podvědomí se nestaví na odpor, nedojde k tzv. opozici podvědomí. Nemusím cstu vidět přímo hned teď, ale určitě existuje. To je informace z pozadí, kterou sám považuji za jistou.

V tuto chvíli ale musím ještě udělat vědomý krok a posoudit svoje odhodlání rozumem. Odhodlání je jedna věc, ale následná cesta druhá. Mohu si třeba sednout k papíru a sepsat si, co vlastně chci. Jak to dlouho bude trvat. Co budu muset překonat. Zda se moho vyskytnout nějkaé překážky. To je příprava cesty. Dívám se na cíl a ve světle tohoto cíle si připravuji cestu.

 

POMOCNÍCI NA CESTĚ

na cestě možná budu potřebovat pomocníky. To může být cokoli. Třeba jiný zvyk, který spojím s tím, co chci. Nebo třeba odměna, kterou si nadělím sám, za každé přiblížení k cíli. Pak to může být třeba někdo známý, blízký. Nebo něco úplně jiného. Musíme v tuto chvíli používat svoji fantazii.

Pomocníkem může být třeba nevyhnutelnost změny. Když vám doktor řekne, že do roku vám amputují nohy když nepřestanete kouřit, tak se rozhoduje pro nekouření lépe. Máte stimul. Záporný, ale to nevadí. Kladný stimul, že budete zdravější, ustoupí do pozadí, nezafungoval dlouho dobu a proto teď máte volbu jednodušší.

Mým pomocníkem pro disciplínu v jídle byl pobyt v sanatoriu a hlavně procedura přípravy na jídlo. Byl tam dost přesný režim jídla. Asi hodinu a půl před jídlem jsme měli vypít půl litru vody. Pak půl hodiny před jídlem vypít hořký bylinkový čaj. Pak bylo jídlo. Teď když jsem doma a dostanu hlad, nesáhnu po jídle, ale poprvé po vodě. Vypiju půl litru. Když přijde hlad podruhé, připravím si čaj a až vystydne, tak ho vypiji. No a když přijde hlad potřetí, tak se najím. Jo a po jídle se v sanatoriu dvě hodiny nemělo ani pít. No a když to takto spočtu, tak Tak mám tři jídla denně s výborným pitným režimem. Jde to skoro samo. A ten hlad, co se ozývá si začíná zvykat, že nejdřív dvakrát zkouším, jeslti to přeci jen nebyla žízeň. Snad si na to zvyknu, zatím to funguje :)

 

Dodatek pro věřící

Volba cesty je důelžitá i pro věřící. Cestou je sám Ježíš. "Já jsem ta cesta, pravda, život". Můžeme Ježíše vyzvat, aby nám pomohl s výběrem té cesty, která je pro nás nejlepší. A hlavně jej přizvat, aby s námi na té cestě šel. Abychom se měli o koho opřít, když nebudeme schopni pokračovat.

U Lukáše 14,28 čteme: Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. ‚To je ten člověk,‘ řeknou, který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘

Máme být "rozumnými staviteli", tedy jednak stavět na správném základu a dopředu si spočítat, zda máme na to, co chceme. 

No a nakonec Ježíš je nejlepším pomocníkem na cestě, můžeme se k němu kdykoli obrátit...

Autor: Ludek Bouska | úterý 14.8.2012 17:00 | karma článku: 4,09 | přečteno: 270x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 790x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1441x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Chci si splnit svůj sen ...

Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...

12.12.2019 v 7:00 | Karma: 0 | Přečteno: 62x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Rád si hraju! A tak jsem si vymyslel novou hru :)

Rád si hraji a tvořím nové hry. Ty si pak hrajeme doma. Dříve s našima klukama, ale když už "vylítli", tak s kamarády. Anebo i klukama a jejich partnerkama. To je paráda. Udělal jsem novou hru TRIETO a ta lidi zaujala nejvíc.

9.12.2019 v 22:48 | Karma: 7,05 | Přečteno: 290x | Diskuse| Hobby

Ludek Bouska

Desatero - proč to číst?

Snažím se porovnávat dvě desatera. Jsou z různých kultur. Východ, západ. Křesťané nepřijímají jógu. Východ se zase na křesťanství dívá asi tak, jako Gándí, který prohlásil: „Stal bych se křesťanem, kdybych nepoznal křesťany."

12.3.2018 v 9:48 | Karma: 8,65 | Přečteno: 327x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Desatero bible a desatero jógy - základní rozdíl

Základní rozdíl mezi desatery je v tom, že Jama-Nijama se zaměřuje na stav člověka a desatero bible na vztah k autoritě a vztahy mezi lidmi.

3.3.2018 v 8:00 | Karma: 11,04 | Přečteno: 392x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Desatera bible a jógy - deset slov

Desatero: Není, nečiníš, neneseš, hlídej, cti, nezabíjíš, nesmilníš, nekradeš, nelžeš, nežádáš. Jama-Nijama: Nenásilí, nelhaní, nekradení, neulpívání, zdrženlivost, čistota, spokojenost, sebekázeň, poznávání, oddanost.

7.2.2018 v 12:00 | Karma: 6,66 | Přečteno: 158x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Desatera bible a jógy - dvě cesty

Obě desatera tvoří základ, směřování cesty, na které stojí celá další stavba. Uvádějí to, co bychom určitě neměli a také to, k čemu bychom měli směřovat. Od čeho máme odejít a o co máme usilovat...

18.1.2018 v 10:00 | Karma: 8,28 | Přečteno: 325x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Desatera bible a jógy - úvod

Jama a Nijama spolu s biblickým Desaterem tvoří jakési základy dvou odlišných světů. Západ a Východ. V současném globalizovaném světě se mnohé myšlenkové, světonázorové a náboženské světy setkávají. Všude jsme doma...

8.1.2018 v 22:55 | Karma: 8,64 | Přečteno: 324x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Modlitba za ovoce ducha

Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.

23.6.2017 v 12:00 | Karma: 11,42 | Přečteno: 261x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Pět tajemství, které musíte objevit, dříve než zemřete

Přečetl jsem si knihu od Johna Izza s uvedeným názvem. Velmi mě oslovila, volně jsem zpracoval hlavní myšlenky. Možná to osloví i někoho jiného. Lépe je si knihu sám koupit a načerpat i mnoho dalších inspirací :).

27.1.2016 v 12:00 | Karma: 13,12 | Přečteno: 503x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Mohu být naštvaný, že jsem šťastný?

Celý den jsem něco dělal a podařilo se mi to! Cítil jsem se z toho velmi dobře, mohu říct, že jsem byl šťastný. Něco se mi podařilo posunout o značný kus vpřed. Ale pak po chvíli najednou přišlo rozčarování, které jsem nečekal.

6.1.2016 v 0:00 | Karma: 6,01 | Přečteno: 158x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Jsem šťastný, že jsem naštvaný

Napsal jsem před pár dny, že jsem šťastný, že jsem šťastný a ještě před tím, že jsem naštvaný, že jsem naštvaný. A teď jsem zažil něco, co mě nadchlo - byl jsem šťastný, že jsem byl naštvaný!

3.1.2016 v 0:00 | Karma: 0 | Přečteno: 47x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Jsem šťastný, že jsem šťastný

Štěstí je pro nás každého žádaný stav. Chceme mít alespoň trochu štěstí, prý taková „muška jen zlatá“ znamená štěstí. Štěstí také přeje připraveným, ale pak se také řekne, že štěstí nepřichází dvakrát, ale neštěstí nepřichází samo

31.12.2015 v 1:00 | Karma: 7,46 | Přečteno: 207x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Vánoční stromek a úplně zdarma!

Máte rádi vánoční atmosféru se stromkem? A je vám líto krásných stromků, které musely být uříznuty kvůli Vánocům? A taky chcete ušetřit a nestát ve frontě na stromek?

20.12.2015 v 0:00 | Karma: 5,95 | Přečteno: 175x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Jsem naštvaný, že jsem naštvaný…

Některé věci mě strašně dokáží naštvat. Tak, že jsem schopen být destruktivní. Ve vztazích, i vůči věcem nebo i vůči sobě. Jsem schopen v tu chvíli rozkopnout dveře. Vynadat někomu, udělat z něj blba. Vůči sobě tak, že ...

19.12.2015 v 1:38 | Karma: 6,18 | Přečteno: 292x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Fandíme hokeji - každý jinak

Kamarád včera sehnal lístky na semifinále s Finskem. Na poslední chvíli, za sedmičku. Já jsem se dostal domů stejně až po deváté, ve chvíli, kdy to bylo 3:3. Zapneme televizi? Žena nechtěla ..

15.5.2015 v 10:19 | Karma: 12,24 | Přečteno: 470x | Diskuse| Sport
  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 971x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.