Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Biblické otazníky 1.5 Jaké jméno jim dá člověk?

Vypadá to jako první módní přehlídka, která se kdy konala. Bůh přivedl všechno tvorstvo k člověku, aby viděl, jak je nazve. Genesis 2,19. Porotou je Adam a před ním defiluje všechno zemské tvorstvo. K čemu to je? Aby Bůh viděl, jak je nazve? To je takové divné. Chtel tím vševědoucí bůh zjistit skutečně něco, co neví? Nebo je v tom jakýsi skrytý význam? Může tím být souvislost v textu, kdy Bůh zjišťuje, že není vše dobré, jak si myslel? Proto, že člověk zůstal sám? A hledá mu partnerku pro život?

Opomněl Bůh jedinému Adamovi vytvořit partnerku? Není to takové zvláštní, že všechna zvířata zjevně se mohla množit a nebýt sama a zrovna vrcholu stvoření zapomene udělat partnerku? A vlastně, proč mu hledá "pomoc" a ne partnerku? Nebo "pomoc, vhodná pro něj" je partnerka? Nebo toto spojení, tento pomocník budě nějaký jiný? Nejen pro plození potomků? Jaký je nejvhodnější pomocník? Je nejvhodnější pomocník takový, který mu bude schopen oponovat? Který bude mít svoji hlavu? Který mu bude rovný?

K čemu potřeboval Bůh slyšet, jak nazve každého jednotlivého tvora? Doufal, že se mezi tvorstvem najde něco, co by bylo vhodné pro Adama? Nebo se chtěl vyhnout stvoření Evy? Není to tak trochu jako psychologická seance, kdy psycholog pozoruje pacienta, co říká a jak se chová? Chtěl Bůh poznat Adama více a podle toho uzpůsobit tu nejlepší pomoc pro něj? Cítil se Adam naprosto svobodným ve svém vyjadřování emocí? Co to vlastně znamená „chtěl vidět, jak je nazve“? Neznamená "nazvat" spíše slyšet? Nebo ho při tom i pozoroval, jak se projevuje, jaké emoce prožívá? A když pak přivedl Evu, přivedl Adama na vrchol blaha, protože naprosto v emocích zvolal, že to je ono, na co čekal?

Proč Bůh, který všechno ví, pozoruje člověka, a zkoumá, jak a co bude nazývat? Mohlo ho něco překvapit? Není to trochu podobné, když pozorujeme naše děti, když se učí mluvit a jsme nadšeni z každé slabiky, který zaslechneme? Dá se člověk dobře poznat podle toho, co říká? Mluví za nás nejlépe to, co vyslovíme? Pozná se z toho, co si člověk myslí? Tak nějak „čím srdce přetéká, to ústa mluví“? Co na srdci, to na jazyku?

Nebo Bůh něco udělal a pak provádí test, jak to funguje? Jakýsi „zátěžový test? Jak člověk, kterého udělal, uspěje v této zkoušce? Je dost vybaven na takovéto samostatné jednání? Ustoupil jakoby Bůh ze své vševědoucnosti a nechal Adama jednat samotného? Pozorovali jste někdy něco, co jste udělali, jak to funguje? Jaké má člověk při tom pocity? Když vidí, že to je docela dobré? Co když tam najednou zjistíme, že jsme něco nedotáhli a ještě je to třeba trochu poštelovat? Seřídit, nastavit parametry?

Co se tím měl naučit Adam? Nebo to byla jen taková rutinní práce? Každému dát jméno a basta? Znamená dát někomu jméno schopnost nad ním vládnout? Jak přesné musí být to jméno, aby vystihlo podstatu? Učil se to Adam nebo to už uměl? Které zvíře nazval jako první? Měli ti poslední tvorové jméno, které jim sedělo lépe, protože se to Adam už naučil?

Učil se Adam tím pojmenováním třeba i rozumět svým emocím? Rozpoznávat je? A vrcholem těch emocí pak bylo jeho zajásání nad úžasnou Evou? Naučil se Adam rozumět sám sobě? Pomáháme víc sobě samotným, když se staráme o druhé? A byl připraven na to rozumět Evě? Jakým jazykem spolu mluvili? Uměli najednou oba stejný jazyk? Bez učení slovíček a gramatiky? Nebo se Adam v tom pojmenovávání učil vlastně mluvit? Vyjadřovat sám sebe? Mluvit s druhými tvory? S Bohem? A pak tedy tento jazyk naučil i Evu?

Co nakonec Bůh zjistil o Adamovi? Jakou pomoc mu to tedy vytvoří? Proč v tomto poznávání člověka nakonec vytvořil pomoc, která se dá vykládat jako pomoc „proti němu“? Není to protimluv? Proti čemu? Proti něčemu v něm? Aby se třeba nestalo něco s člověkem podobného jako se Satanem? Nebyl ten podobně jako člověk utvořen k božímu obrazu? Nešlo tedy o to, aby se člověk nepokusil se Bohu vyrovnat? Hledat nějaké dobro, které je lepší než dobro od Boha? Tak jak to Satan předložil Evě? Poučil se Bůh a teď raději tvoří tvora jemu podobného ve dvojici? Ve které je dosti pravděpodobné, že bude docházet k nějakým napětím? Ale i růstu, kterého sám člověk není schopen? Čím by byl člověk bez Evy? Bylo pro stvoření Evy hlavním důvodem pokračování člověka v plození dětí? Nebo je tam nějaká další „přidaná hodnota“?

Když přemýšlíme o svých dětech, napadá nás, jaký partner by se pro něj hodil nejlépe? Který by mu v životě pomohl nejlépe? Který by ho v tom nedobrém omezil a podpořil v tom dobrém? Jak by to dopadlo, kdybychom svým dětem vybírali partnery my? Jako Bůh přivedli tu podle nás nejvhodnější k našemu synovi? Nebo toho nej k naší dceři? Můžeme jim alespoň někoho doporučit? Stojí o to naše děti? Jestli ne, proč, když my je známe skutečně asi nejlépe? Co když vidíme, že ten partner se k našemu miláčkovi naprosto nehodí? Že toto prostě nemůže fungovat? Že si jen zadělávají na problémy? Necháme jim naprostou volnost? Dokážeme přijmout partnery našich potomků jen proto, že si je zvolili? Milovat je proto, že milujeme naše děti? Přijmout je téměř za vlastní? A z druhé strany – dokážeme jim nechat naprostou volnost? A i když dělají něco úplně jinak než bychom dělali my, tak je necháme? Nebo je budeme napomínat a opravovat? Dokážeme jim nepovídat do jejich života i když jsme si sebevíc jisti, že to všechno víme lépe? K čemu jsou moje zkušenosti – k tomu, abych poučoval druhé nebo abych se poučil sám? Nebo obojí? Když poučuji druhé, poučil jsem se?

Jak poznáváme druhé lidi? Tak, jak to dělal Bůh s Adamem resp. Adam s Bohem? Podle toho, co udělají, nebo podle toho, jak mluví, nebo co nám o nich řeknou jiní? Jak moc se můžeme spolehnout na první dojem? Na první zamilování, kdy do toho spadneme až po uši? Jsme schopni nejprve druhého déle pozorovat (jako Bůh) a až potom mu doporučit to, co je pro něj nejlepší?

Jak přemýšlím o druhých lidech? Když je mi někdo nesympatický a nazvu jej „pobuda“, co mi to říká o mně samotném? Když „někoho nemusím“, proč mám takový postoj? Mohu nadávat na druhé lidi a přitom mít k nim správný postoj? Měl bych mít rád všechny lidi? Čím jsou mi někteří lid sympatičtí a jiní nepříjemní? Dokážu změnit názor na druhého? Dokážu odpustit a přijmout bližního? Kdo je můj bližní? Jak dlouho so dokážu uchovávat nějakou zášť v sobě? Prospívá mi to?

Dokážu přijmout sám sebe i s tím, že jsem sebe vícekrát zklamal? Jak bych nazval sám sebe? Co si o sobě myslím? Dokázal bych to říct druhým lidem? Nebo doufám, že se nikdo o mě nedozví, to , co o sobě vím? Proč chci vypadat lépe, než je skutečnost? Mladší, zdravější, úspěšnější, moudřejší? Co je to za hru, kterou spolu hrajeme? Co by se stalo, kdybychom se přestali přetvařovat před druhými? Bylo ty to lepší nebo horší? Jsem rád, když se na mě prodavačka usmívá, i když vím, že je unavená a sama sebe by viděla někde úplně jinde?

Autor: Ludek Bouska | neděle 19.8.2012 23:00 | karma článku: 9,87 | přečteno: 658x
  • Další články autora

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík

Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.

28.4.2020 v 21:56 | Karma: 15,96 | Přečteno: 790x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek

Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...

24.4.2020 v 22:29 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1441x | Diskuse| Osobní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama II

Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...

5.1.2020 v 8:30 | Karma: 0 | Přečteno: 41x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Začít podnikat v důchodu?

Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?

17.12.2019 v 7:00 | Karma: 8,89 | Přečteno: 333x | Diskuse| Ostatní

Ludek Bouska

Klacky pod nohama

Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...

14.12.2019 v 18:00 | Karma: 9,89 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Kvůli letním teplotám a silnému větru hrozí požáry. Ochladí se koncem týdne

29. dubna 2024  6:33,  aktualizováno  11:35

Přímý přenos V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...

Klaus vystoupí ke dvacátému výročí do EU a vydá se opět i na Blaník

29. dubna 2024  11:35

Exprezident Václav Klaus vystoupí při příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do...

Ukrajinci zavraždění v bavorském nákupním centru byli vojáci na léčení

29. dubna 2024  11:33

Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  11:28

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 971x
Koučink hrou - hrajeme si na změnu. Kdo si hraje nezlobí!

Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!

Mám stránky 333coaching.cz. 

Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.

Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.

Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.

Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.