Černý pasažér s platnou jízdenkou
Měl jsem platnou jízdenku a přesto mě donutili zaplatit pokutu. Nevěříte? Přesvědčte se sami. Hlavně nevěřte, že SMS jízdenka je skutečnou jízdenkou. Není. Vlastně jen pomůžete svým darem Dopravnímu podniku na jeho nehospodárný provoz. Zaplacení pokuty beru jako daň za to, že jsem Dopravnímu podniku věřil. Možná i hlavní chybou bylo to, že jsem se mu svěřil do jeho péče. Raději jezdím na kole. To je jistější. Ale v tu dobu jsem měl zlomené žebro, a na kole to nešlo...
Ale postupně, jak to všechno vzniklo. Nastoupil jsem do tramvaje. Po chvíli jsem s i uvědomil, že nemám jízdenku, tak jsem ji poslal přes mobil. Tedy napsal jsem na číslo 902 06 SMSku DPT32. Vlastně jsem ji poslal trochu jinak. Poslal jsem DPT 32. Tedy s mezerou. Ujela mi ruka a jak píšu mezery mezi slovy, tak jsem ji takto poslal. A mobil jsem strčil do kapsy. Za chvíli spokojeně zabručel, že SMS přišla zpět. Mám nastavenu vibraci, nechci druhé cestující rušit svým vyzváněním. A protože jsem měl co číst, pokračoval jsem ve čtení. Tramvají jsem dojel k metru a metrem až na náměstí Míru. A tam při výstupu byla kontrola jízdenek.
Mám přeci platnou jízdenku, tak se nic neděje. Jdu s davem. Ale najednou ve mě začala hlodat myšlenka - co když vlastně jízdenku nemám, když jsem tam napsal tu mezeru? Už se mi jednou stalo, že mi přišla SMSka, že text je ve špatném tvaru a jízdenka je tedy neplatná. A přesně v tomto rozpoložení mě zastihla rázná revizorka. Vypadá to, že mají čuch na lidi, kteří si nejsou jisti. "Předložte jízdenku, revize jízdenek." Hledám, hledám a nic v mobilu nenacházím. Vždyť tam přeci musí být! říkám si. Určitě tam je! Alespoň ta zpráva, že byla odeslána špatně. Začínají se mi třást ruce. "Tak máte jízdenku nebo nemáte?" Zvyšuje svůj hlas revizorka. Za ní stoji dva poliši, to jejímu hlasu přidává důraznost. "No vlastně nevím", říkám po pravdě. "Tak budete muset zaplatit pokutu!" To se mi nechce, tak ještě hledám. Zmatkuji a v tu chvíli si neuvědomuji, že v mém chytrém mobilu jsou přečtené SMS jinde než nepřečtené. Docela spěchám a potřebuji někde být a už se nachyluje čas a já termín nestíhám. Přemýšlím pro sebe, že jsme kousek od Švejka, naproti němu jsou kanceláře dopravního podniku, tak budu moct jízdenku předložit dodatečně tam. Nechávám tedy netrpělivou a trochu agresivní revizorku vypsat papírek a spěchám na setkání.
Po setkání otevírám mobil. Ještě trochu života v něm zbylo, baterka nic moc. Ale SMS je na světě. A správně. Měl jsem tedy jízdenku, jen jsem ji nebyl schopen najít. Mezera nevadí, bylo to OK. Určitě jsem si měl SMS zkontrolovat, jak přišla. Ale potřeboval jsem si něco připravit a místo vědomí pracovalo podvědomí. Už jsem na Dopravním podniku v ulici Na Bojišti byl před lety. Je to naproti restaurace U Švejka, to si ještě pamatuji. Tehdy vše dopadlo dobře, reklamace se vyřídila, bylo to v pohodě. Jsem si jist, že to musí dopadnou dobře, jdu přeci bojovat za svoji čest. Nejsem přeci černým pasažérem!
Hned první setkání Na Bojišti nevyšlo. Bylo úterý a oni tam na reklamace jsou jen v pondělí a středu. No to mě docela štve, protože do centra města nejezdím každý den. Hlavně jezdím tam v úterý a ve čtvrtek. Ale příští týden si něco přehodím a přijedu sem.
Pokračování příště... Nějak mi to nejde všechno najednou, docela mě to všechno štve.
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík
Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek
Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...
Ludek Bouska
Klacky pod nohama II
Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...
Ludek Bouska
Začít podnikat v důchodu?
Začínám podnikat! Ale blíží se mi důchodový věk. Nebude to hned, ale důchod už klepe na dveře. Má to smysl? A mohu to já mezi těmi mlaďochy zvládnout? S těmi jejich kontakty po sociálních sítích, které jsou pro mě asociální?
Ludek Bouska
Klacky pod nohama
Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...
Ludek Bouska
Chci si splnit svůj sen ...
Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...
Ludek Bouska
Rád si hraju! A tak jsem si vymyslel novou hru :)
Rád si hraji a tvořím nové hry. Ty si pak hrajeme doma. Dříve s našima klukama, ale když už "vylítli", tak s kamarády. Anebo i klukama a jejich partnerkama. To je paráda. Udělal jsem novou hru TRIETO a ta lidi zaujala nejvíc.
Ludek Bouska
Desatero - proč to číst?
Snažím se porovnávat dvě desatera. Jsou z různých kultur. Východ, západ. Křesťané nepřijímají jógu. Východ se zase na křesťanství dívá asi tak, jako Gándí, který prohlásil: „Stal bych se křesťanem, kdybych nepoznal křesťany."
Ludek Bouska
Desatero bible a desatero jógy - základní rozdíl
Základní rozdíl mezi desatery je v tom, že Jama-Nijama se zaměřuje na stav člověka a desatero bible na vztah k autoritě a vztahy mezi lidmi.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - deset slov
Desatero: Není, nečiníš, neneseš, hlídej, cti, nezabíjíš, nesmilníš, nekradeš, nelžeš, nežádáš. Jama-Nijama: Nenásilí, nelhaní, nekradení, neulpívání, zdrženlivost, čistota, spokojenost, sebekázeň, poznávání, oddanost.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - dvě cesty
Obě desatera tvoří základ, směřování cesty, na které stojí celá další stavba. Uvádějí to, co bychom určitě neměli a také to, k čemu bychom měli směřovat. Od čeho máme odejít a o co máme usilovat...
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - úvod
Jama a Nijama spolu s biblickým Desaterem tvoří jakési základy dvou odlišných světů. Západ a Východ. V současném globalizovaném světě se mnohé myšlenkové, světonázorové a náboženské světy setkávají. Všude jsme doma...
Ludek Bouska
Modlitba za ovoce ducha
Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
Ludek Bouska
Pět tajemství, které musíte objevit, dříve než zemřete
Přečetl jsem si knihu od Johna Izza s uvedeným názvem. Velmi mě oslovila, volně jsem zpracoval hlavní myšlenky. Možná to osloví i někoho jiného. Lépe je si knihu sám koupit a načerpat i mnoho dalších inspirací :).
Ludek Bouska
Mohu být naštvaný, že jsem šťastný?
Celý den jsem něco dělal a podařilo se mi to! Cítil jsem se z toho velmi dobře, mohu říct, že jsem byl šťastný. Něco se mi podařilo posunout o značný kus vpřed. Ale pak po chvíli najednou přišlo rozčarování, které jsem nečekal.
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem naštvaný
Napsal jsem před pár dny, že jsem šťastný, že jsem šťastný a ještě před tím, že jsem naštvaný, že jsem naštvaný. A teď jsem zažil něco, co mě nadchlo - byl jsem šťastný, že jsem byl naštvaný!
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem šťastný
Štěstí je pro nás každého žádaný stav. Chceme mít alespoň trochu štěstí, prý taková „muška jen zlatá“ znamená štěstí. Štěstí také přeje připraveným, ale pak se také řekne, že štěstí nepřichází dvakrát, ale neštěstí nepřichází samo
Ludek Bouska
Vánoční stromek a úplně zdarma!
Máte rádi vánoční atmosféru se stromkem? A je vám líto krásných stromků, které musely být uříznuty kvůli Vánocům? A taky chcete ušetřit a nestát ve frontě na stromek?
Ludek Bouska
Jsem naštvaný, že jsem naštvaný…
Některé věci mě strašně dokáží naštvat. Tak, že jsem schopen být destruktivní. Ve vztazích, i vůči věcem nebo i vůči sobě. Jsem schopen v tu chvíli rozkopnout dveře. Vynadat někomu, udělat z něj blba. Vůči sobě tak, že ...
Ludek Bouska
Fandíme hokeji - každý jinak
Kamarád včera sehnal lístky na semifinále s Finskem. Na poslední chvíli, za sedmičku. Já jsem se dostal domů stejně až po deváté, ve chvíli, kdy to bylo 3:3. Zapneme televizi? Žena nechtěla ..
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.