Začít podnikat v důchodu?
Celý život jsem něco podnikal, ale vždy to bylo takovým zaměstnaneckým způsobem. Chodil jsem do práce a přitom vystavoval faktury. A tak jsem vlastně nepodnikal. Měl jsem víceméně trvalý přijem, stálou řadu faktur. Několikrát se stalo, že jsem musel hledat novou práci. Ale vždy se tak nějak našla a já pokračoval vlastně dál. Pracoval jsem třeba jako IT v jedné bance. A tam jsem mohl pracovat jen u nich. Žádný přístup zvenku nebo něco jako home-office. Bezpečnost musí být. Pak v jazykovce, to bylo podobné, jen jsme neměl vymezenou pracovní dobu a tak jsem často končil až pod ránem...
A pak jsem si udělal školení a certifikaci na kouče a myslel si, že to by konečně mohlo být to, kde budu skutečně podnikat. Taková příprava, až skončím "zaměstnanecky" tak budu moct plynule přepnout do jiného režimu. Ale ono se to nedařilo. "Nemůžeš sloužit dvěma pánům. Jednoho budeš milovat a druhého nenávidět..." V tom je velká pravda. A tak i když mě koučink lákal, tak srdcem jsem byl pořád u počítače.
V současné době se situace radikálně změnila. Ne ze dne na den. Ale já si to uvědomil až teď. IT se děsivě rychle rozvíjí. Co jsi uměl, je zapomenuto, je tu nové. A to nové se navíc nedá učit metodami, na které jsme byli zvyklí. Vzít si knihu, nastudovat. Teď se už nic neučí. Sedneš si k tomu a rovnou začneš. Až když to nepůjde, tak se podívej, jak se to má dělat. Ale ne do knížek, ale na internet, jak to řešili jiní!
Kamarád vystudoval telefonní ústředny. Ty klasické. A za jeho studia se začaly používat ty digitální. Když skončil školu, tak se klasické přestaly používat. Vystudoval obor, který přestal existovat. Co s tím? Přesně tak si připadám já. Moje IT je historie. Zaarchivovat a dát do muzea. Ale kdo by se na to chodil dívat...
A tak pomalu vypínám počítač a začínám se věnovat něčemu více lidskému... Naštěstí změna u lidí není tak radikální, jako v IT. Mozky a emoce máme pořád stejné. Dokonce se zdá, že více lidí nezvládá všechno to nové a mozek se proti tomu bouří. A tak možná, že i v důchodu bude práce dost. A snad ne jenom s námi důchodci :)
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice a dvakrát kynutý chlebík
Peču doma chleba. Manželce trvalo asi rok než se vzdala své Šumavy. Teď ale spoléhá na to, že dvakrát týdně peču chleba a jiný už nechce. To je skvělé, ale současně závazek. Přeci jen to chvíli trvá. Je to můj příspěvek k vaření.
Ludek Bouska
Nakvašená sklenice - jak si vyrobit svůj vlastní kvásek
Už jste viděli nakvašenou sklenici? Myslíte si, že sklenice nemůže kvasit? Ale může! Nakvašená sklenice, to je právě způsob přípravy domácího kvásku. Funguje mi takto už tři roky, mnoha lidem jsme kvásek už dali...
Ludek Bouska
Klacky pod nohama II
Psal jsem o klackách pod nohama - když se člověk o něco snaží, tak najednou mu začnou házet klacky pod nohy. Jak to ale vlastně je? Když se podívám na tu situaci znovu, tak mi připadá, že ty klacky pod nohy si házím já sám sobě...
Ludek Bouska
Klacky pod nohama
Zažili jste, když vám někdo "házel klacky pod nohy"? Používá se to obrazně, ale i prakticky je to docela nepříjemné. Asi si to někdy děláme sami, ale teď nevím - čeho je moc, toho je příliš...
Ludek Bouska
Chci si splnit svůj sen ...
Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...
Ludek Bouska
Rád si hraju! A tak jsem si vymyslel novou hru :)
Rád si hraji a tvořím nové hry. Ty si pak hrajeme doma. Dříve s našima klukama, ale když už "vylítli", tak s kamarády. Anebo i klukama a jejich partnerkama. To je paráda. Udělal jsem novou hru TRIETO a ta lidi zaujala nejvíc.
Ludek Bouska
Desatero - proč to číst?
Snažím se porovnávat dvě desatera. Jsou z různých kultur. Východ, západ. Křesťané nepřijímají jógu. Východ se zase na křesťanství dívá asi tak, jako Gándí, který prohlásil: „Stal bych se křesťanem, kdybych nepoznal křesťany."
Ludek Bouska
Desatero bible a desatero jógy - základní rozdíl
Základní rozdíl mezi desatery je v tom, že Jama-Nijama se zaměřuje na stav člověka a desatero bible na vztah k autoritě a vztahy mezi lidmi.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - deset slov
Desatero: Není, nečiníš, neneseš, hlídej, cti, nezabíjíš, nesmilníš, nekradeš, nelžeš, nežádáš. Jama-Nijama: Nenásilí, nelhaní, nekradení, neulpívání, zdrženlivost, čistota, spokojenost, sebekázeň, poznávání, oddanost.
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - dvě cesty
Obě desatera tvoří základ, směřování cesty, na které stojí celá další stavba. Uvádějí to, co bychom určitě neměli a také to, k čemu bychom měli směřovat. Od čeho máme odejít a o co máme usilovat...
Ludek Bouska
Desatera bible a jógy - úvod
Jama a Nijama spolu s biblickým Desaterem tvoří jakési základy dvou odlišných světů. Západ a Východ. V současném globalizovaném světě se mnohé myšlenkové, světonázorové a náboženské světy setkávají. Všude jsme doma...
Ludek Bouska
Modlitba za ovoce ducha
Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
Ludek Bouska
Pět tajemství, které musíte objevit, dříve než zemřete
Přečetl jsem si knihu od Johna Izza s uvedeným názvem. Velmi mě oslovila, volně jsem zpracoval hlavní myšlenky. Možná to osloví i někoho jiného. Lépe je si knihu sám koupit a načerpat i mnoho dalších inspirací :).
Ludek Bouska
Mohu být naštvaný, že jsem šťastný?
Celý den jsem něco dělal a podařilo se mi to! Cítil jsem se z toho velmi dobře, mohu říct, že jsem byl šťastný. Něco se mi podařilo posunout o značný kus vpřed. Ale pak po chvíli najednou přišlo rozčarování, které jsem nečekal.
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem naštvaný
Napsal jsem před pár dny, že jsem šťastný, že jsem šťastný a ještě před tím, že jsem naštvaný, že jsem naštvaný. A teď jsem zažil něco, co mě nadchlo - byl jsem šťastný, že jsem byl naštvaný!
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem šťastný
Štěstí je pro nás každého žádaný stav. Chceme mít alespoň trochu štěstí, prý taková „muška jen zlatá“ znamená štěstí. Štěstí také přeje připraveným, ale pak se také řekne, že štěstí nepřichází dvakrát, ale neštěstí nepřichází samo
Ludek Bouska
Vánoční stromek a úplně zdarma!
Máte rádi vánoční atmosféru se stromkem? A je vám líto krásných stromků, které musely být uříznuty kvůli Vánocům? A taky chcete ušetřit a nestát ve frontě na stromek?
Ludek Bouska
Jsem naštvaný, že jsem naštvaný…
Některé věci mě strašně dokáží naštvat. Tak, že jsem schopen být destruktivní. Ve vztazích, i vůči věcem nebo i vůči sobě. Jsem schopen v tu chvíli rozkopnout dveře. Vynadat někomu, udělat z něj blba. Vůči sobě tak, že ...
Ludek Bouska
Fandíme hokeji - každý jinak
Kamarád včera sehnal lístky na semifinále s Finskem. Na poslední chvíli, za sedmičku. Já jsem se dostal domů stejně až po deváté, ve chvíli, kdy to bylo 3:3. Zapneme televizi? Žena nechtěla ..
Ludek Bouska
Probuď svého autokouče!
Některé věci jsou těžké jen proto, že si na ně netroufneme - Jan Werich psal ze své zkušenosti. Znal svoje limity a svůj výrok prohlásil ve velké vnitřní pokoře člověka, který toho hodně prožil. Pozitivního i negativního.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.